Kurz pro pedagogy v Pocinovicích

Po předlouhé karanténě jsme se i my, i účastníci konečně dočkali. Něco jsme si zopakovali, a drilovali dál, dovednosti v poskytování první pomoci. Jo, jo. Zasejc nám padali, nedýchali, co hůř, leckdy jim ani srdce netlouklo. Nebyli to nováčci. Hodně věcí věděli i uměli. To je vždycky radost pro lektora. Vlastně ta nejlepší zpětná vazba. Když školí podruhé, potřetí stejné lidi. Je to pak znát, a my můžeme účastníkům vlastně tak trochu přitopit. Jako když někdo krvácí, to jasně umím vyřešit, a on si vzpomene, že mu teď přestane fungovat srdce. A další a další záludnosti. Nakonec má ale všechno řešení. A o tom to je. Dbát na vlastní bezpečí (nejen v době koronaviru), a provádět naučené, logické a snadné úkony. Pro nás to byl zas jeden moc hezký a smysluplný den. Tímto zdravíme ZŠ a MŠ Pocinovice.